kalendář pro rok 2023
malé kalendářové povídání z epochy II pro rok 2023
Kalendář 2023 s epochou II
Všechny fotografie zde publikovány se svolením - courtesy of (c) Photography, Ladislav Kovář 2022.
Fotografováno v dílně modelářského klubu úSTTí v listopadu 2022.
Text (c) Antonín Jungwirth 2023 s užitím údajů z ročenky ČSD 1932/33 a jízdních řádů trati Křímov - Reitzenhain z let 1928, 1931 a 1937 publikovaných na www.ustti.cz .
leden 2023
Jen čtvrt hodiny po té, co výpravčí staničního úřadu Hora Sv. Šebestiána adjunkt František Strniště zapsal do dopravního deníku jízdní zvonkovou návěst 2 „Vlak pojede k začátku dráhy“ (skupina o třech úderech dána třikráte), kterou Jan Janouch, vrchní adjunkt a přednosta staničního úřadu Reitzenhain ČSD oznámil odjezd vlaku 4718, vjíždí kolejový autobus M 120.466 vedený některým z řidičů motorových vozů z výtopny Křimov-Nová Ves nebo Chomutov po mostě do stanice Hora Sv. Šebestiána. Je krátce před druhou hodinou odpolední 15. října 1937… do zákeřného vražedného útoku henleinovského ordnera na příslušníky SOS v Hoře Svatého Šebestiána a vyhnání Čechů, Židů a nenacistických Němců ze Sudet zbývá už jen necelý rok, do vyhnání německého obyvatelstva necelých 8 let, do zastavení osobní dopravy na trati necelých 10 let…
Model kolejového autobusu z malosériové produkce české provenience, vyroben 2018, adresa dekodéru přidělena 14. VIII. 2019, 3G spřáhla Tillig instalována 1. IX. 2019, první provozní setkání v Týnci nad Labem v počtu sedmi sejšen absolvoval v září 2019.
Modelovaná situace se od historie odchyluje v tom, že v provozu na této trati jsou zaznamenány motorové vozy řad M 120.3 a M 130.2., nikoli M 120.4.
únor 2023
Strojvedoucí vrchní oficiál Karl Wenig z výtopny Křimov-Nová Ves zastavil gölsdorfovské „torpédo“ řady 354.037 přesně v 7:44 s osobním vlakem 4743 z Křimova - Nové Vsi do Reitzenhainu na koleji čís. 1 ve stanici Hora Svatého Šebestiána. Píše se podzim roku 1931…
Model lokomotivy 354.037 na továrním pojezdu řady 364.4 fy Schirmer pochází z dílny Richarda Andrášika z Velkého Krtíše. Služební vůz z dílny téhož modeláře. Prakticky veškerý osobní oboz modelářské epochy II (modelované období let 1918–1945) v sekci TT-provoz pochází z Richardova pracovního stolu. Řada 354.0 zatím nebyla v provozu na této trati zaznamenána, ale přechodností zde byla přípustná a je doložena v provozu na sousední trati do Moldavy.
březen 2023
Je březen roku 1940 a říšská dráha (DR) zkouší v úseku Flöha – Křimov akumulátorovou lokomotivu Křižíkovy konstrukce (staropražská E 407.0).
Model akumulátorové lokomotivy na pojezdu od J. Pospěcha vede soupravu tvořenou vozy z produkce společnosti Tillig ze saské Sebnice (Sebnitz), právního a faktického nástupce společnosti Berliner TT Bahnen, dříve do roku 1974 Zeuke & Wegwerth. Scéna je modelářsky fantazijní na téma „co kdyby (what if)“, žádné provozní zkoušky s akumulátorovými lokomotivami řady E 407.0 na reitzenhainské trati ve skutečnosti neprobíhaly.
duben 2023
Na 1. koleji zastavil v 11:07 osobní vlak 4742 z Reitzenhainu do Křimova, vedený lokomotivou 464.060. Adjunkt František Strniště právě dává odhlášku do Reitzenhainu a tratí se už nesou údery zvonkové návěsti číslo dvě oznamující, že vlak se vydá na cestu do Křimova-Nové Vsi, kde jej očekává sám přednosta křimovského staničního úřadu, vrchní adjunkt státních drah Anton Springer, úředník služby dopravní ČSD jazyka německého, aby dohlédl na to, jak si ve službě výpravčího povede Jan Krajc, elév státních drah. Vyleštěnou ušatou z chomutovské výtopny vede další český Němec, strojvedoucí Joseph Müller, oficiál státních drah.
Model lokomotivy 464.060 je malosériový výrobek z dílny J. Pospěcha z roku 2015. Je vybaven zvukovým dekodérem, adresa DCC byla přidělena 28. II. 2015. Právě s touto lokomotivou byla zahájena vozba modelových parních rychlíků na prvním samostatném provozním setkání sekce TT – provoz v květnu 2015 v Malých Svatoňovicích. I zde je fotografické aranžmá na modelářský motiv „co kdyby“, neboť přestože lokomotivy řady 464.0 měly na svatošebestiánské trati přechodnost, nikdy zde nejezdily. Souprava osobních čtyřnápravových vozů a vozu služebního řad Ca a Da epochy II má svůj původ rovněž v dílně Richarda Andrášika.
květen 2023
Je konec 30. let, konec první republiky, konec první éry ikonických parních rychlíků ČSD. To ovšem strojvedoucí – gážista František Laube z výtopny Praha-Masarykovo nádraží ještě neví: naopak, po přejetí mostu v následujícím rovném úseku rozhoupá své mikádo 387.043 až na rychlost 126 km za hodinu. Může, protože jde o jednu ze zkušebních jízd odboru V/3 ministerstva železnic Republiky československé a na stanovišti lokomotivy je přítomen též inž. Jan Mareš, pečlivě sledující jízdu, chování stroje a vše si zapisující do svých pověstných kartiček.
Model posledního sériového mikáda 387.043 s tendrem 930.114 postavil Richard Andrášik na pojezdu lokomotivy BR 01 fy Tillig z leptů Jana Cekula. Pojezd a pohon v tendru je malosériový produkt. Toto mikádo je z roku 2017 (adresa dekodéru přidělena 1. IV. 2017) a v současné době je v sekci TT – provoz a mezi jejími příznivci k dispozici pro rychlíkovou službu na setkáních k dispozici celkem pět těchto nádherných strojů z dílen pánů kolegů stavitelů J. Pospěcha a R. Andrášika, a to inventárních čísel 16, 23, 38 a 2 x 43, které nám připomínají, že to 12. XII. 2023 bude 147 let, kdy se narodil tvůrce Mikád, ing. Oscar Dolch. Scéna je ryze fantazijní, neboť na trati z Křimova do Reitzenhainu ČSD Mikáda nikdy nejezdila, ani tam neměla přechodnost.
červen 2023
Ve stanici zastavil na koleji číslo 1 osobní vlak do Křimova-Nové Vsi vedený buštěhradskou lokomotivou řady 324.3 a po koleji číslo 3 jej předjíždí zvláštní osobní vlak na objednávku Svazu německých zemědělců v ČSR čili Bundu der Landwirte vedený slavnou lokomotivou řady P 8, který veze účastníky německé vzpomínkové slavnosti k soše Josefa II. do Chomutova.
Model buštěhradské lokomotivy původní řady IIIa, v Kryšpínově značení 324.319 je dílem Martina Procházky a byl jím postaven v roce 2015. Lokomotiva řady 2498 v nátěru a domicilu Pruských královských drah, skvělý model fy Tillig, činí scénu trochu ahistorickou, neboť správně by mělo jít o lokomotivu saskou, přičemž buštěhradka by měla mít ještě své původní řadové označení z doby Buštěhradské dráhy, když ta byla zestátněna a lokomotivy přeznačeny v roce 1923 a DR vznikly 1. dubna 1920 a byly přeměněny na DRG dnem 30. srpna 1924.
Mírně ahistorická je i legenda v prvním odstavci: poutě k pomníkům Josefa II. byly v Sudetech ve 20. a 30. letech XX. století velmi oblíbené, jenže pomník Josefa II. od roku 1920 v Chomutově už nestál: strhli jej v tom roce čeští záložníci zde kasernovaného pěšího pluku 46. Než však „zpozdilí jediní spravedliví“ začnou lkát nad řáděním české lůzy, která svým nekulturním barbarstvím vehnala československé Němce z nedokonalé, ale přece jen demokracie do náruče brutálního nacismu, je třeba dodat, že stržená socha byla přemístěna do zasedacího sálu chomutovské radnice, kde přetrvala celé období tzv. „nesnesitelného českého útlaku“, aby pak byla roztavena na cennou dělovinu. Kým? Ehm, v roce 1938 nadšeně a spontánně sudetskými Němci vítanými „zachránci“ německé kultury před českým šovinismem, nacistickými nadlidmi v roce 1941…
červenec 2023
Rakouská lokomotivní škola v Hoře Sv. Šebestiána: na koleji číslo 2 u skladiště 310.097, na koleji číslo 1 s osobním vlakem 354.037, na předjízdné koleji číslo 3 hrboun řady 375.0. Technická nádhera.
Kafemlejnek řady 310 (rakouská řada 97) je dílem Richarda Andrášika na továrním pojezdu JATT, torpédo (rakouské řady 229) už jsme si představili na únorové fotografii. Hrboun původní rakouské řady 310, mistrovské dílo Karla Gölsdorfa, je malosériovým modelem z dílny páně Pospěchovy.
I tato scéna je co do obsazení lokomotivami ryze fantazijní, uvedené řady nejsou v provozu na svatošebestiánské trati zaznamenány.
srpen 2023
Osobní vlak 4742 vedený lokomotivou řady 354.037 se vrací z Reitzenhainu ČSD do Křimova – Nové Vsi a právě vjíždí v 11:06 do stanice Hora Sv. Šebestiána na vjezdovou kolej č. 1, která, jak určuje litera služebního předpisu čís. XIX pro službu dopravní, je jednou provždy (einmal und für immer) stanovena jízdní řádem. Něco v dnešních poměrech operativního řízení provozu naprosto nepředstavitelného. Je podzim roku 1937 a většina osobních vlaků v provozu na této trati je již motorizována.
Službu na stroji stejně jako v roce 1931 stále konající strojvedoucí Karl Wenig plynule zastaví za malý okamžik přesně podle jízdního řádu v 11:07 před staniční budovou a prohodí pár přátelských slov s místním výpravčím. Německy, pochopitelně, nejde o služební dopravní hovor, kde jedině – a ve styku s obecenstvem jazyka státního - byla předepsána čeština, na jejíž osvojení v rozsahu pro službu nezbytném byla dána na počátku dvacátých let několikaletá lhůta a byly pořádány služební kursy.
K osvojení služebního státního jazyka byla vydána příručka insp. Vyčichla a prof. Němce.
Její titulní list a objedávkový lístek vypadají takto:
Přesto byl tento jazykový požadavek ze strany henleinovců setrvale napadán a dáván stále a tvrdošíjně za příklad nesnesitelného jazykového útlaku z československé strany. Ostatně někteří, naštěstí jen zatím jednotliví, příznivci a omlouvači henleinovců, a to i mezi českými železničními modeláři, to za nesnesitelný útlak vydávají dodnes. Jak má podle nacistů a henleinovců správná jazyková úprava vypadat, předvedli ti a oni hned v roce 1940: všichni zaměstnanci tzv. protektorátních drah byli povinni během tří měsíců složit zkoušku ze služební němčiny, kdo nevyhověl, byl přeřazen na horší práci nebo propuštěn, v lepším případě. V horším skončil jako sabotér v koncentráku.
září 2023
Strojový vlak tvořený hrbounem řady 375.0 na mostě přes Bezručovo údolí. Lokomotiva už je po úpravách provedených dílnami ČSD, má tedy jednodílné dýmniční dveře s centrálním zavíráním.
Fotografovaný stroj je do provozu na setkáních sekce TT-provoz v Zababově pravidelně zařazován dlouholetým šéfem její strojní služby a nynějším sekčním zástupcem kol. Milošem von Šalingrad und Záporno.
říjen 2023
Je za dvě minuty čvrt na sedm a osobní vlak 4745 z Křimova - Nové Vsi vedený lokomotivou řady 354.037 čeká na koleji čís. 1 na křižování s krátkým nákladním vlakem z Reitzenhainu, v jehož čele bafá kafemlejnek řady 310.0. Začátek 30. let.
Osobní vozy a lokomotivy pocházejí z dílny kol. R. Andrášika.
listopad 2023
Krátký dopolední smíšený vlak čís. N 4741 z Křimova – Nové Vsi do Reitzenhainu přejíždí v 9:04 výjezdovou výměnu svatošebestiánské stanice. V Křimově ani Hoře nebyla toho dne roku 1930 žádná zátěž a tak vlak je tvořen jen služebním a osobním vozem a lokomotiva řady 310.0 s ním nemá moc práce. Stín hospodářské krize a chybná hospodářská politika ústřední pražské vlády drtí hospodářství Sudet….
Na snímku jsou opět lokomotiva a vozy z dílny R. Andrášika.
prosinec 2023
Krize je pryč, uhlí z Petschkovy severočeské montánní, a.s. opět vyvážejí vlaky do Saska. Buštěhradka 324.3 zastavila s nákladním vlakem ve stanici Hora Sv. Šebestiána. Strojvedoucí s topičem během chvilky zkontrolují teplotu ojničních a spojničních ložisek, topič upraví oheň a staniční telegrafistka Anne-Marie Söhnová přinese na peron ke stroji výpravčímu, strojvůdci i topiči pravé české buchty se švestkovými povidly:
Servus Herr Lokführer, wie gehts es Heute?
Ganz gut, Herr Fahrdienstleiter, ganz gut. Und na ja, wo ist Fräulein Anne-Maire?
Vorne, Sie braucht die Buchteln mit Powidln für Sie und Ihrer Heizer, Herr Kollega.
Na ja, die Alt-böhmische Küche, das ist ein Wunderbar. So jetzt geht alles sehr gut.
Gut! Abfahrt – Odjezd! … und Servus.
celoroční fotka 2023
Česko-německá spolupráce, nezatížená byrokratickým balastem, fyzikálně nesmyslným grýndýlem a podobnými hloupostmi, mohla vypadat třeba takto: Přestavovací vlak vedený buštěhradským třiáčkem veze ze Saska do chomutovských dílen k vyvazovací opravě úzkorozchodnou meyerku říšské dráhy, protože zde není žádné nařízení o ECM, TSI, směrnice a prováděcí nařízení, ale prostý a právně jednoduchý, o to však účinnější text mezinárodní smlouvy železniční mezi Republikou československou a Německou říší z roku 1937, který geniálně stanovil, že lokomotivy, vozy a dresiny vyrobené a zkoušené ve státě jedné vysoké smluvní strany považují se za způsobilé k provozu na drahách druhé vysoké smluvní strany, pokud vyhovují technickým podmínkám drah, o které jde. Takto vypadá skutečná a funkční kompatibilita a interoperabilita, nikoli záměrně nesrozumitelné ptydepe socialistické EU.
Není jediný důvod, který by bránil obnovení této praxe. Vyjma zdeúřední zbabělosti. Nuže?
-AJ-