Železniční modelářská mapa

právníkova mapa



Roudnice 30. III. - 2. IV. 2018

stavební, dílenské a přípravné setkání

Roudnickou tělocvičnu jsme proměnili o Velikonocích v dílnu, přípravnu a zkušebnu. Na krátkém úseku mezi Horním Hádkovem a Černou nad Úpou jsme vedle jiných stavebních a udržovacích činností adjustovali spřáhla, zkoušeli další vozy s přilepenými odpory kvůli šuntování a vůbec všeobecně se připravovali na jaroměřské setkání.

Stavební setkání není pochopitelně žádné novum, od svého vstupu do Zababova jsem se zúčastnil několika z nich a absolvoval jsem i jeden hánulity pořádaný „vókšop“.

stavební a dílenská setkání i nadále, to nynější roudnické však bylo svým zaměřením a účelem trochu jinačí, protože se stalo přípravným setkáním provozního setkání jaroměřského.

Postupem času a s přibývajícími zkušenostmi jsme totiž přišli na to, že čas na provozním setkání je nám příliš drahý, než abychom jej trávili činnostmi, které můžeme vykonat doma nebo se svými kolegy právě na setkání přípravném.

Není podle nás například nutné, aby strojní služba musela znovu přezkoušet spárování fredů s lokomotivami a správnost jejich adres a křivek až na provozním setkání a trávit tím dlouhé a stresující hodiny, protože jestli se něco nemá stát, je to záměna nebo nechtěná duplicita adres hnacích vozidel. A takové nechtěné rozjetí např. tři nebo čtyři roky piplaného modelu na druhém konci moduliště, kterého si nikdo nevšimne a následné zkratování nebo nedejbože dokonce pád – to jsou noční černé můry, kterých se snažíme vyvarovat.

Připravovat a předávat si vozidla na technickou důvěru jsme v malém počtu poprvé sice vyzkoušeli už předloni na týneckém setkání, ale až letos to dostalo ten správný spád a štábní kulturu.

Lokomotivy a event. motorové vozy po vyčištění a přezkoušení na správné nastavení křivek a spárování s fredem ukládáme do převozních kufrů a schránek, které plombujeme pečetním voskem pomocí pečetítka koordinátora setkání. Není to samoúčelné: může se stát, že majitele či zařaditele nebo opatrovatele vozidel ještě by napadlo a začasté napadne do setkání něco si ověřit, vylepšit, vyzkoušet. Jenže tím se ztrácí to základní – jistota, že např. omylem nebyla přidělená a nahlášená adresa nebyla v dobré víře a s dobrou vůlí a snahou změněna.

Právě neporušeně zaplombované kufříky a schránky umožňují pak na provozním setkání jen stroje vybalit na stůl strojní služby, přiložit k nim lokomotivní karty s popisem případných funkcí a rovnou je dle přiřazení turnusů postavit na koleje.

První byl s čištěním a plombováním hotov Josey, mně se čištění vzhledem k počtu lokomotiv a také práci na změně pohonu výhybky v nákladišti Horní Hádkov protáhlo, a tak k plombování došlo až v sídle Podkrkonšské modulové železnice o týden později.

Hádkov byl totiž dlouhá léta vybaven zapůjčenou želvou a induktorem se zámkem na klíč (fotografii induktoru lze nalézt v reportáži dobrovického setkání z roku 2012), ale letošního jara mě původní majitel požádal o vrácení pohonné a ovládací výstroje. Nu což, zabudoval jsem tedy naši standardní přestavníkovou desku, servo, páčkový přepínač 3333 a běžně zakoupitelné napájení 5V, přičemž samičku konektoru mi velkoryse daroval Karel B., když tu svoji jsem někde ztratil při převozu – a nové přestavování výhybky v Horním Hádkově bylo  na světě.

Stavební, dílenské a zkušební setkání slouží také jako setkání spolkové – přece jen jeho účelem není samotný provoz ale příprava vozidel a modulů na něj. Při čistění, pájení, vrtání, broušení, lepení, sestavování, nastavování a dumání jak na to též obvykle plánujeme modelářsko-technickou budoucnost svou i cizí a tak trochu drbeme celý modelářský svět, no tedy celý svět úplně snad nikoli, ale českou kotlinku a přilehlé emiráty a gubernie rozhodně ano, přinejmenším pak určitě okrsek kulturní oblasti jablečného štrůdlu.

Epicentrem společenské části roudnických setkání ovšem není samotná tělocvična, ale přilehlá cvičná kuchyňka základní školy: tady se plánuje, co by výrobci měli a neměli vyrábět, co se jim povedlo a co nikoli, proberou se drby, poznámky a zaručené zprávy z modelářských burz, obchodů, výměnných setkání, výstav, provozních setkání a vůbec to v kuchyňce žije samými závažnými a velkými tématy.

Je zajímavé, že těm, kteří se dostatečně spolkově vyřádí na přípravném setkání, už tolik nechybí povídací pauzy a prostoje na setkání provozním, zejména tom jaroměřském. V Jaroměři totiž panují v hale přísné modelářské poměry, na halu vyjma pitné vody je zakázáno donášet jakékoli jiné nápoje a potraviny vůbec. Tato striktní podmínka pronajímatele byla pro nás zpočátku nezvyklá, ale s pomocí fírcimry jsme jí rychle přivykli a nyní, zejména pro její blahodárný vliv na čistotu v hale a ochranu modelů a modulů ji považujeme za správnou.

Ovšem reportáž a povídání o jaroměřském setkání, to už je jiná, totiž příští kapitola.

-TT-

 

Sedlec 1968, VT 18.16  a 387.002, (c) ing. J. Kocourek:

 

Roudnice n/L 2018, VT 18.16 a 387.043, ovšem 1:120, (c) ing. O. Sládek:

 

Vyčištěné a vyzkoušené mikádo 387.043 připravené na provozní setkání pózuje pro fotografování s VT 18